Často se mně při ošetření vašich koní ptáte na můj názor, zda používat nebo ne. Tak jsem vám to tady přehledně sepsala. Nejsou tady uvedené všechny, které jsou na trhu, ale spíš ty, na které se nejvíce ptáte. Použité fotky jsou fotky výrobců těchto pomůcek, které najdete na eshopech u těchto produktů.
➡️ Chambon – mechanická pomocná otěž, která vede od udidla, přes týl, mezi hrudní končetiny a zapíná se k podbřišníku. Využívá se při lonžování i při ježdění. Jak působí? Vytváří tlak na týl, tím má snižovat hlavu a krk. Záda ale nejsou aktivní a tuhnou, stejně jako tuhne báze krku. Umožní vytažení dopředu a dolů.
➡️ Gogue – mechanická pomocná otěž, která má zabránit koni zvedat hlavu. Podobně jako chambon vytváří tlak na týl, čímž se snaží snížit koni hlavu. Kůň na tento tlak reaguje tak, že nos je za kolmicí, krk je zlomený v oblasti 3.krčního obratle záda jsou tuhá a neaktivní. Na rozdíl od chambonu, neumožní nosu jít před kolmici a znemožňuje vytažení dopředu-dolů.
➡️ Vyvazovací otěže – vedou od udidla k obřišníku po stranách těla. Tlačí udidlo směrem dolů (směrem k místu připnutí na obřišníku). Kůň na tento tlak reaguje tak, že se schovává za kolmicí a nemůže správně vyklenout záda, ale naopak je prohýbá.
➡️ Lonžovací postroj (anglicky “German string”) – používá se bez obřišníku, vede od udidla mezi hrudní končetiny, za loktem a na kohoutek. Jde většinou o kulatý provaz. Jak působí? Táhne nos koně směrem k prsům, tím způsobuje, že nos jde za kolmici, neumožní vytažení dopředu-dolů, a záda jsou neaktivní a propadlá. Je to koneckonců i vidět na ilustračním obrázku od výrobce – všimněte si, že se kůň téměř nedošlápne pod těžiště, má prohnutá záda a ztuhlou bázi krku.
➡️ Průvlečky – používají se při ježdění, jde vlastně o druhý pár otěží, které má jezdec v ruce. Vedou od ruky jezdce přes udidlo k podbřišníku, kde jsou připevněné. Táhnou udidlo dolů směrem k podbřišníku, neumožní vytažení dopředu-dolů a nepustí nos před kolmici. Kůň na to reaguje tak, že se schovává za kolmicí, povolí záda, která nejsou aktivní a vyklenutá, ale pasivní a prohnutá.
Pokud jste dočetli až sem, tak asi tušíte, že nejsem příznivcem takovýchto “udělátek”. Většinou napáchají více škody než užitku, a v nezkušených rukou o to více. Pokud chcete svého koně naučit korektní práci, doporučuju si v první řadě najít dobrého trenéra. Ano, já vím, co se vám teď honí hlavou… Ale koho? Koho mi doporučíte? Je to těžké, ale věřím, že dnes už se i u nás najdou skvělí trenéři, kteří respektují anatomii a biomechaniku koně a pracují s koňmi citlivě a správně. Zatím je to sice jako hledat jehlu v kupce sena, ale věřím, že spousta mladých trenérů se vydá tou správnou cestou.