MÝTUS: Kosti je potřeba „usadit zpátky“ aneb chiropraktik rovná kosti
FAKT: Chiropraktik diagnostikuje změny v rozsahu pohybu daného kloubu, ovšem v rámci jeho anatomických bariér – tedy nikdy nepřekročí hranice kloubu, které jsou dány jak kostními strukturami, tak vazy v okolí kloubu a kloubním pouzdrem. Nejde tedy o rovnání kostí ani vrácení kostí na své místo – ty na svém místě vždy byly. Jen došlo k omezení normálního rozsahu pohybu, který je obnoven chiropraktickým hmatem. Mohou pak nastat tři situace: dochází k celkovému snížení rozsahu pohybu, kloub je zablokován v neutrální pozici, nebo dojde k blokádě mimo neutrální polohu. Pokud je blokáda mimo neutrální polohu kloubu, může se laikovi zdát, že kosti nejsou na svém místě a je potřeba je tam vrátit.
Obrázek obratle – blokáda mimo neutrální polohu (obr. 1)
Často se také setkávám s tvrzením, že kůň má „vyhozenou kyčel“. Toto tvrzení vzniklo z neznalosti anatomie. Kyčelní kloub u koně zahrnuje hlavici stehenní kosti kulovitého tvaru, která přesně zapadá do relativně hlubokého acetabula – kloubní jamky (obr. 2), kde se setkávají tři kosti pánve – kost kyčelní, kost sedací a kost stydká. Dále rozsah pohybu v kyčelním kloubu limitují vazy, mezi které patří i vaz spojující hlavici stehenní kosti a acetabulum – ten je velmi krátký a silný, jak vidíte na fotkách (obr. 3, 4, 5). Je to kloub, který nese váhu těla. Pokud je vše v rovnováze, je potřeba jen málo energie ke stabilizaci kyčelního kloubu. Z těchto důvodu není možné, aby byl kyčelní kloub vyhozený (medicínsky řečeno luxovaný neboli vykloubený). Pokud by opravdu došlo k vykloubení kyčle u koně (a tomu by muselo předcházet závažné trauma), nelze ji vrátit zpátky a byla by to indikace k eutanázii koně.
Fotky – pitva kyčle (obr. 2, 3)
Obr. 4 - anatomie pánve a kyčelního kloubu
MÝTUS: Chiropraxe není vhodná v případě spondylózy nebo kissing spines.
FAKT: S tímto mýtem se můžete setkat u některých terapeutů či veterinárních lékařů. Ovšem opak je pravdou. U obou diagnóz je pravidelné chiropraktické ošetření více než doporučitelné, protože nastoluje rovnováhu, pomáhá zbytku těla vyrovnat se s tímto problémem a ošetření má i analgetický efekt. Například u spondylózy dochází k tvorbě osteofytů, v některých případech může dojít až k ankylóze (kostní spojení v kloubu spojené se sníženou pohyblivostí) nebo k vytvoření pseudo kloubů. Tento úsek páteře se pak stává méně pohyblivým. Na tuto sníženou pohyblivost reaguje jiná část páteře, která musí být pohyblivější, aby dokázala kompenzovat nepohyblivost tohoto úseku. Pro pochopení situace se nabízí moc hezké přirovnání: Představte si, že váš kolega v práci najednou přestane dělat svoji práci (onemocní, nebo jen chodí do práce a nic nedělá). Váš šéf ale chce, aby práce byla hotová, takže všichni ostatní z týmu musí pracovat víc, aby nahradili jednoho nepracujícího kolegu. Obdobně přebírají funkci méně pohyblivého úseku páteře jiné části těla, které jsou pak přetěžovány a jsou tak náchylnější ke zranění nebo rozvoji degenerativních změn.
MÝTUS: Chiropraxe je masáž.
FAKT: Nikoli, chiropraxe není masážní technikou. Masér pracuje se svaly a jejich povázkami, ale není schopen obnovit normální rozsah pohybu v kloubu, pokud je v kloubu přítomna blokáda. Může pouze uvolnit svaly v okolí – ty totiž na blokádu kloubů reagují spazmem, větším napětím, zatuhnutím, bolestivostí. Chiropraktik pracuje sice primárně s klouby, ale chiropraktický hmat má obrovský vliv na nervy a receptory ve svalech. Díky tomu dochází po ošetření i k uvolnění svalových spazmů a k úlevě od bolesti.
Masáže ovšem mají ve fyzioterapii koní své místo, z mého pohledu je však masáž vhodná spíše jako součást managementu sportovce, tedy je potřeba ji pravidelně opakovat, aby měla vliv na výkon koně. Je to podobné jako u lidských sportovců, kteří v průběhu sezóny pravidelně navštěvují svého maséra. Kvalitní a pravidelnou masérskou prací pak je možné do jisté míry nejen ovlivnit výkonnost koně, ale také minimalizovat kloubní potíže. Je to z toho důvodu, že svaly tvoří základ ve stabilizaci kloubů. Pokud jsou svaly v kondici a fungují správně, je to zásadní předpoklad pro zdraví všech kloubů v těle. Pravidelnou masáží tedy není myšleno jednou nebo dvakrát za rok, ale u sportovních koní se doporučuje interval například jednou za 14 dní, někdy i jednou týdně.
MÝTUS: Chiropraxe je bolestivá.
FAKT: V tomto případě je odpověď trochu nejednoznačná, protože zde záleží na použité technice a kvalitě provedení ošetření. Pokud lékař používá metodu, která je vysoce specifická (v jednu chvíli ovlivňuje pouze jeden konkrétní kloub), respektuje anatomii daného kloubu a jeho hmat je dostatečně přesný a rychlý, ošetření samotné bolestivé není. Chiropraxe má navíc významný analgetický efekt. Je to z toho důvodu, že chiropraktický hmat aktivuje proprioreceptory (informují mozek o pozici těla), které posílají informace do mozku mnohem rychleji, než putují informace z receptorů bolesti. Dojde tak k přehlcení centrálního nervového systému proprioceptivními informacemi, a pro signály z receptorů bolesti už není kapacita. Snížení bolestivosti po chiropraktickém ošetření bylo pozorováno i v několika studiích, např. Dorron a kol, 2016 nebo Randoll a kol., 2017.
MÝTUS: Příliš časté opakování chiropraktického ošetření vede k rozvolnění vaziva, v kloubech vznikne hypermobilita a problém se pak neustále vrací.
FAKT: Pro toto tvrzení neexistuje žádná empirická zkušenost. Chiropraxe naopak přispívá k obnovení rovnováhy celého těla a udržuje plně funkční i svaly, šlachy a vazy (díky ovlivnění i nervového systému), které jsou klíčové ve stabilizaci kloubů. Pravidelné chiropraktické ošetření pak není vyžadováno z důvodu „vychození“ kloubů, ale právě z důvodu obnovení rovnováhy v těle a udržení zdraví z dlouhodobého hlediska. Chiropraxe má, z mého pohledu, mnohem širší spektrum účinků, než je jen řešení pohybových problémů. Je to díky tomu, že umí ovlivnit zdraví nervového systému. A jak z biologie víme, nervový systém řídí veškeré pochody v těle. Ať už jde o správné fungování pohybového systému nebo funkci vnitřních orgánů, produkci hormonů, funkci cév, imunitního systému atd.
MÝTUS: Váš kůň má propadlý obratel!
FAKT: Tento mýtus vznikl opět z neznalosti anatomie. U koní i psů jsou v průběhu páteře oblasti, kde jsou trnové výběžky fyziologicky kratší než v jiných částech páteře. Takovými typickými oblastmi jsou poslední bederní obratel, u psů typicky 10.hrudní obratel, resp. oblast 9.-11.hrudního obratle. Opravdové propady obratlů se u zvířat, troufám si tvrdit, prakticky nevyskytují. Skutečný propad obratle by pak znamenal kompresi míchy a s tím spojené i neurologické příznaky (jako je ztráta propriocepce, paréza až paralýza končetin, absence hluboké citlivosti apod.).
Obrázek páteře a míchy (obr. 5)
MÝTUS: Chiropraxi u zvířat může provádět kdokoli.
FAKT: Chiropraxe je metoda velmi účinná, ale pouze v rukou odborníka. Pro zodpovědné provádění je potřeba důkladných znalostí nejen anatomie, ale i neurologie, fyziologie, patologie/patofyziologie a biomechaniky. Z toho vyplývá, že kvalifikovanými lidmi mohou být veterinární lékaři nebo lidští chiropraktici, kteří absolvovali postgraduální vzdělání ve veterinární chiropraxi. Není tedy možné toto vše zahrnout do víkendového kurzu nebo workshopu. U nás bohužel tato profese zatím není nijak legislativně ošetřena, je tedy vždy na majiteli, komu své zvíře svěří do péče…
MÝTUS: Chiropraxe není celostní metoda.
FAKT: I když se to nemusí tak zdát, chiropraxe JE celostní metoda. A to zejména z toho důvodu, že ovlivňuje nervový systém (jak už jsem se zmínila dříve), který řídí veškeré pochody v těle. Proto můžeme pozorovat zlepšení celkového zdravotního a/nebo psychického stavu koně po chiropraktickém ošetření.
Navíc, pokud se budeme držet jen vlivu na pohybový systém, i když se zdá, že problém je v oblasti beder nebo třeba křížokyčelního kloubu, v těle vznikají kompenzační blokády v reakci na primární problém. Je tedy žádoucí ošetřit všechny nalezené blokády.
Literární zdroje:
Dorron, S.L., Losco, B.E., Drummond, P.D., Walker, B.F. (2016): Effect of lumbar spinal manipulation on local and remote pressure pain threshold and pinprick sensitivity in asymptomatic individuals: a randomised trial. Chiropractic & Manual Therapies 24: 47
Randoll, C., Gagnon-Normandin,V., Tessier, S. Bois, J., Rustamov, N., O'Shaughnessy, J., Descarreaux, M., Piché, M. (2017): The mechanism of back pain relief by spinal manipulation relies on decreased temporal summation of pain. Neuroscience, Vol. 349: 220-228.
Obrázky:
Černý, H. (2002): Veterinární anatomie pro studium a praxi. Noviko a.s. ISBN: 80-86542-01-7
Hill’s Atlas of Veterinary Clinical Anatomy.1989, Hill’s Pet Products