Bolesti zad jsou častým zdravotním problémem u koní, nehledě na jejich výkonnost a specializaci. Koně s bolestmi zad nepodávají optimální výkony nebo bývají úplně vyřazeni z tréninku. Mc Gowan a kol. (2007) ve své studii popisuje poměrně vysoké procento závažných patologií v oblasti zad u sportovních koní na konci jejich kariéry.
Z hlediska diagnostiky jsou však bolesti zad zákeřné, neboť se projevují různě – od kulhání, bolestivosti na pohmat po nepatrné změny v chodech nebo změny v chování. Další komplikací je fakt, že se bolesti zad často objevují spolu s kulháním. Toto kulhání však může být jak důsledkem, tak příčinou blokád v některém úseku páteře. Existuje celá řada příčin bolesti zad, nicméně se zdá, že všechny příčiny mají společný důsledek – tím jsou změny v neuromotorickém řízení a rychlá neurogenní atrofie zejména mm.multifidi v místě problému. Atrofie nastupuje rychle v řádu několika dnů, a vede k nestabilitě páteře. Tato nestabilita je predispozicí k rozvoji dalších patologií – např. osteoartrózy. Zmíněná atrofie a dysfunkce svalů zad však mohou přetrvávat i poté, co se vyřeší příčina bolesti daného segmentu páteře, a to zvyšuje riziko recidivy bolesti zad. Aby se přetnul tento začarovaný kruh, je potřeba, po vyřešení příčiny bolestivosti, provádět s koněm specifická cvičení na posílení a aktivaci atrofovaných zádových svalů.
Mezi nejčastější příčiny bolesti zad u koní patří:
- špatně padnoucí sedlo (negativně ovlivňuje měkké tkáně zad, vytváří dysbalance v celém těle a v neposlední řadě křivé sedlo vyrábí křivého jezdce)
- křivý jezdec (blokády a dysbalance v těle jezdce) – má negativní vliv na celé tělo koně
- obratle (např. kissing spine, osteoartróza, spondylóza)
- měkké tkáně (zánět epaxiálních svalů, desmitida supraspinálního vazu)
- stavba těla koně – uvádí se, že koně s dlouhým hřbetem jsou náchylnější k natažení vazů a svalů, zatímco koně s krátkým hřbetem jsou více predisponování k problémům s obratli. V poslední době se v odborných kruzích vede diskuze, zda tomu tak opravdu je.
- způsob práce s koněm ze sedla nebo při lonžování – některé metody výcviku a vyvazování vedou spíše k zatuhnutí koně v zádech nebo ke vzniku blokád. Kontroverzní je používání postroje Pessoa a dalších vyvazovacích pomůcek – někteří tvrdí, že pomáhají posilovat zádové svaly. Cottriall a kol. (2009) zkoumali vliv vyvazovacích otěží a postroje Pessoa na aktivitu širokého zádového svalu a zjistili, že jejich použití nemá za následek jeho aktivizaci. Použití těchto pomůcek by mohlo mít vliv na aktivaci břišních svalů, nicméně toto ve studii zkoumáno nebylo a je to pouze hypotéza autorů.
- Úrazy, zranění (zejména zranění na končetinách souvisí s následným kulháním, které vede k dysbalanci v celém těle)
Cottriall a kol. (2009): The effects of training aids on the longissimus dorsi in the equine back. Comparative Exercise Physiology 5 (3-4): 111-114
McGowan a kol. (2007): Back pain in horses. Epaxial musculature. RIRDC Publication No 07/118. RIRDC Project No UQ-111A